{"id":386,"date":"2024-05-27T18:08:23","date_gmt":"2024-05-27T16:08:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/?p=386"},"modified":"2024-05-31T18:18:12","modified_gmt":"2024-05-31T16:18:12","slug":"historie-spolku-pratel-ruzoveho-paloucku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/?p=386","title":{"rendered":"Historie Spolku p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku"},"content":{"rendered":"\n

Navigace:
Zlat\u00fd v\u011bk Palou\u010dku v po\u010d\u00e1tc\u00edch prvn\u00ed republiky<\/a>
Spolkov\u00fd \u017eivot od totality k totalit\u011b<\/a>
Nov\u00fd \u017eivot – Spolek p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se s\u00eddlem v \u00dajezdci<\/a><\/p>\n\n\n\n

Zlat\u00fd v\u011bk Palou\u010dku v po\u010d\u00e1tc\u00edch prvn\u00ed republik<\/strong>y<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdro\u010dn\u00ed valn\u00e1 hromada se konala dne 25. dubna 1926 v hostinci p. \u0158\u00edhy v Hru\u0161ov\u00e9, p\u0159\u00edtomno bylo 26 \u010dlen\u016f. \u00da\u010detn\u00ed zpr\u00e1va vykazuje p\u0159\u00edjem za minul\u00fd rok ve v\u00fd\u0161i 34.545 K a vyd\u00e1n\u00ed 34.150 K, dluh v z\u00e1lo\u017en\u011b v Bu\u010din\u011b \u010din\u00ed 24.000 K. Na t\u00e9to sch\u016fzi abdikoval dosavadn\u00ed p\u0159edseda V\u00e1clav Sedl\u00e1\u010dek, kter\u00fd \u0159\u00eddil \u010dinnost spolku dvacet t\u0159i roky. Z\u00e1sluhou jeho ob\u011btav\u00e9 a nezi\u0161tn\u00e9 pr\u00e1ce byla tato pam\u00e1tka zachov\u00e1na ve\u0159ejnosti, byl vybudov\u00e1n pam\u00e1tn\u00edk a z\u0159\u00edzeny parkov\u00e9 \u00fapravy cel\u00e9ho are\u00e1lu.<\/p>\n\n\n\n

Nov\u00e9 volby pozm\u011bnily v\u00fdbor. P\u0159edsedou se stal Rudolf Kon\u00ed\u010dek z \u00dajezdce, m\u00edstop\u0159edsedou Ladislav Ka\u0161par z Bu\u010diny, jednatelem z\u016fstal Bed\u0159ich Dudycha z Litomy\u0161le. Pokladn\u00edky byli zvolen\u00ed Josef Pant\u016f\u010dek z Litomy\u0161le a V\u00e1clav Kozel z Bu\u010diny, spr\u00e1vcem Josef Andrle z \u00dajezdce. Dal\u0161\u00edmi \u010dleny v\u00fdboru byli zvoleni z\u00e1stupci dvaceti okoln\u00edch vesnic a m\u011bst. Ve spolku byly ustaveny odbory po\u0159adatelsk\u00fd, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd, finan\u010dn\u00ed a ubytovac\u00ed.

Valn\u00e1 hromada schv\u00e1lila zm\u011bnu n\u00e1zvu spolku, proto\u017ee dosavadn\u00ed n\u00e1zev Spolek pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku ve\u0159ejnosti ji\u017e nevyjad\u0159oval sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed. Nov\u00e9 jm\u00e9no spolku zn\u00ed Spolek R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku u \u00dajezdce na Litomy\u0161lsku. Nov\u00e9 stanovy byly p\u0159ijaty na valn\u00e9 hromad\u011b dne 25. b\u0159ezna 1934.<\/p>\n\n\n\n

Od dvac\u00e1t\u00fdch let, kdy\u017e za\u010daly \u00fapravy prostranstv\u00ed a v\u00fdsadba strom\u016f, p\u0159estala b\u00fdt okoln\u00ed plocha pronaj\u00edm\u00e1na k obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Prostranstv\u00ed bylo zatravn\u011bno a tr\u00e1va k su\u0161en\u00ed se prod\u00e1vala. Pokladn\u00ed kniha v roce 1926 uv\u00e1d\u00ed p\u0159\u00edjem za tr\u00e1vu ve v\u00fd\u0161i 400 K. \u010cinnost spolku ve dvac\u00e1t\u00fdch letech byla obrovsk\u00e1, p\u0159edev\u0161\u00edm ve prosp\u011bch dobudov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho are\u00e1lu. Rozsah prac\u00ed dokl\u00e1d\u00e1 finan\u010dn\u00ed hospoda\u0159en\u00ed; pokladn\u00ed kniha vykazuje mnoho polo\u017eek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se v\u00fddaj\u016f firm\u00e1m, \u0159emesln\u00edk\u016fm a d\u011bln\u00edk\u016fm za \u00fa\u010dty proveden\u00fdch prac\u00ed. V roce 1930 z\u00edskal spolek subvenci ve v\u00fd\u0161i 13.000 K, a tak mohl b\u00fdt splacen dluh v Rolnick\u00e9 z\u00e1lo\u017en\u011b v Bu\u010din\u011b.

V kv\u011btnu roku 1928 obdr\u017eel spolek \u017e\u00e1dost od konzul\u00e1tu ze Lvova o zasl\u00e1n\u00ed sazenic r\u016f\u017e\u00ed k mohyle u Zborova; na podzim t\u00e9ho\u017e roku byly sazenice odesl\u00e1ny. V roce 1933 byla pozlacena koule na vrcholu pomn\u00edku. T\u00e9ho\u017e roku byla uprost\u0159ed parku zasazena \u0160vehlova l\u00edpa za \u00fa\u010dasti agr\u00e1rn\u00edho dorostu. Firma Mikuleck\u00fd ze \u0158\u00eddk\u00e9ho postavila v roce 1935 v rohu parku z\u00e1chodky za cenu 3.633 K. Na v\u00fdborov\u00e9 sch\u016fzi dne 2. kv\u011btna 1936 jednatel informoval, \u017ee byly zasl\u00e1ny sazenice r\u016f\u017ei\u010dek na B\u00edlou horu a k pam\u00e1tn\u00edku Jana Amose Komensk\u00e9ho do Naardenu. Sou\u010dasn\u011b v\u00fdbor rozhodl, \u017ee dal\u0161\u00ed sazenice se nikam pos\u00edlat nebudou.

Dal\u0161\u00ed valn\u00e1 hromada spolku se konala 29. kv\u011btna 1937 v sokolovn\u011b v Makov\u011b. Ve volb\u00e1ch bylo schv\u00e1leno dosavadn\u00ed slo\u017een\u00ed v\u00fdboru. Posledn\u00ed sch\u016fz\u00ed p\u0159ed druhou sv\u011btovou v\u00e1lkou byla valn\u00e1 hromada dne 30. \u010dervna 1938 v Bu\u010din\u011b za p\u0159\u00edtomnosti 29 \u010dlen\u016f.

Ve snaze z\u00edsk\u00e1vat a udr\u017eet z\u00e1jem ob\u010dan\u016f o R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek po\u0159\u00e1dal spolek v dob\u011b meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 slavnosti obvykle na den v\u00fdro\u010d\u00ed up\u00e1len\u00ed M. Jana Husa, tj. 6. \u010dervence. K projev\u016fm byli zv\u00e1ni \u010deln\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 politick\u00e9ho, kulturn\u00edho a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho \u017eivota v\u010detn\u011b prezidenta T. G. Masaryka. Velmi \u010dasto se pozvan\u00ed omluvili (t\u00e9\u017e prezident) a \u0159e\u010dnily osobnosti m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00e9. Slavnost b\u00fdvala dopln\u011bna vystoupen\u00edm p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f a hudebn\u00edch t\u011bles.

Ob\u010das byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n pr\u016fvod v kroj\u00edch z obce \u00dajezdec. Pro spokojenost n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f byly p\u0159ipraveny bufety s ob\u010derstven\u00edm, zaji\u0161\u0165ovan\u00e9 \u010dleny spolku, ale i n\u011bkte\u0159\u00ed \u017eivnostn\u00edci nab\u00edzeli sv\u00e9 slu\u017eby ve vlastn\u00ed re\u017eii. N\u00e1v\u0161t\u011bvnost a \u00fasp\u011b\u0161nost slavnosti ur\u010dovalo p\u0159edev\u0161\u00edm po\u010das\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Spolkov\u00fd \u017eivot od totality k totalit\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V dob\u011b okupace se sch\u016fze konat nesm\u011bly. R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek byl v\u017edy 6. \u010dervence hl\u00edd\u00e1n \u010detnictvem. Pokladn\u00ed kniha, pe\u010dliv\u011b veden\u00e1 pokladn\u00edkem V\u00e1clavem Kozlem, v\u0161ak dokl\u00e1d\u00e1, \u017ee spolek vyv\u00edjel \u010dinnost spojenou s \u00fadr\u017ebou a p\u00e9\u010d\u00ed o R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek i za v\u00e1lky. Rovn\u011b\u017e i v t\u00e9to dob\u011b doch\u00e1zely spolku pen\u011b\u017eit\u00e9 dary.

V\u00fdznamn\u00e1 ud\u00e1lost byla zaznamen\u00e1na v roce 1940, kdy se na R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek dostavil z\u00e1stupce n\u011bmeck\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f – Oberlandratu z Pardubic. Po\u017eadoval, aby pomn\u00edk byl odstran\u011bn a kov p\u0159ed\u00e1n k v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. P\u0159\u00edtomn\u00fd jednatel spolku Bed\u0159ich Dudycha diplomaticky p\u0159edest\u0159el n\u011bmeck\u00e9mu \u00fa\u0159edn\u00edkovi, \u017ee pam\u00e1tn\u00edk vyjad\u0159uje symbol p\u0159\u00e1telstv\u00ed \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f, nebo\u0165 exulanti odch\u00e1zeli do N\u011bmecka: Jeho vysv\u011btlen\u00ed bylo p\u0159ijato. Musely v\u0161ak b\u00fdt odstran\u011bny dv\u011b desky s Jir\u00e1skov\u00fdm textem „\u017eiv bu\u010f, n\u00e1rode, neum\u00edrej, vl\u00e1da v\u011bc\u00ed tv\u00fdch k Tob\u011b se navr\u00e1t\u00ed“ a dal\u0161\u00ed tabulka u vchodu s n\u00e1pisem “ Chra\u0148te posv\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto na\u0161ich d\u011bjin“.
K dal\u0161\u00edmu ohro\u017een\u00ed pam\u00e1tn\u00edku do\u0161lo v roce 1943, kdy\u017e op\u011bt m\u011bl b\u00fdt pomn\u00edk odstran\u011bn. Z\u00e1sluhou Jana Slupeck\u00e9ho z Makova, kter\u00fd v t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti intervenoval u ministra protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1dy Hrub\u00e9ho, byl pam\u00e1tn\u00edk za\u0159azen mezi pam\u00e1tky, je\u017e m\u011bly b\u00fdt zachov\u00e1ny.<\/p>\n\n\n\n

Velikou ztr\u00e1tu utrp\u011bl spolek v roce 1940, kdy zem\u0159el dlouholet\u00fd jednatel spolku Bed\u0159ich Dudycha. On byl hlavn\u00edm inici\u00e1torem ve\u0161ker\u00e9 \u010dinnosti spolku jak p\u0159i budov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho are\u00e1lu, tak tak\u00e9 p\u0159i organizov\u00e1n\u00ed slavnost\u00ed. Jednal a vedl p\u00edsemn\u00fd styk s \u00fa\u0159ady, institucemi, v\u00fdznamn\u00fdmi osobnostmi doma i v zahrani\u010d\u00ed. Napsal rovn\u011b\u017e \u0159adu \u010dl\u00e1nk\u016f do novin a bro\u017eurku o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku. Bed\u0159ich Dudycha byl bezesporu nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed postavou spolku v cel\u00e9 jeho historii. Hned po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla spolkov\u00e1 \u010dinnost obnovena. Nov\u00fd v\u00fdbor vznikl na sch\u016fzi dne 8. \u010dervna 1945. P\u0159edsedou spolku z\u016fstal Rudolf Kon\u00ed\u010dek z \u00dajezdce, m\u00edstop\u0159edsedou byl zvolen V\u00e1clav Soukup z Mora\u0161ic, jednatelem Franti\u0161ek \u0160trba z Litomy\u0161le a pokladn\u00edkem z\u016fstal V\u00e1clav Kozel z Bu\u010diny. Mezi \u010dleny v\u00fdboru jsou uvedena jm\u00e9na z\u00e1stupc\u016f okoln\u00edch vesnic a m\u011bst v\u010detn\u011b prvn\u00edho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho p\u0159edsedy Okresn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Litomy\u0161li dr. \u0160perla. 

Hlavn\u00edm \u00fakolem dal\u0161\u00edch sch\u016fz\u00ed v\u00fdboru bylo zaji\u0161t\u011bn\u00ed prvn\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 slavnosti na den 6. \u010dervence 1945, ta pak byla druhou nejv\u00edce nav\u0161t\u00edvenou slavnost\u00ed od doby odhalen\u00ed pam\u00e1tn\u00edku v roce 1921. Po\u010det n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f t\u00e9to slavnosti byl odhadov\u00e1n na dvacet tis\u00edc. V \u00favodu slavnosti vystoupil p\u0159edseda Okresn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Litomy\u0161li dr. Josef \u0160perl a b\u00e1sn\u00edk Jaroslav Seifert p\u0159ednesl svoji b\u00e1se\u0148. Hlavn\u00edm \u0159e\u010dn\u00edkem byl ministr spravedlnosti Prokop Drtina a po n\u011bm n\u00e1sledovalo vystoupen\u00ed p\u011bveck\u00e9ho souboru Vlastimil z Litomy\u0161le, Otakar z Vysok\u00e9ho M\u00fdta a Zvukobor z Chocn\u011b.

Na valn\u00e9 hromad\u011b dne 15. dubna 1946 po\u017e\u00e1dal pokladn\u00edk V\u00e1clav Kozel o uvoln\u011bn\u00ed z funkce pro nemoc a st\u00e1\u0159\u00ed. M\u00edsto n\u011bho byl zvolen Ladislav Limbersk\u00fd z Bu\u010diny, ve funkci jednatele vypom\u00e1hal \u0159editel \u0161koly v Mora\u0161ic\u00edch V\u00e1clav B\u0159ezina. 

V dal\u0161\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech aktivita spolku poklesla, jak kv\u016fli nedostatku pracovn\u00edch sil, tak tak\u00e9 pro tehdej\u0161\u00ed nep\u0159\u00edznivou politickou situaci, zejm\u00e9na s n\u00e1stupem komunistick\u00e9 vl\u00e1dy. \u00dadr\u017eba na Palou\u010dku byla vykon\u00e1v\u00e1na p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b dobrovoln\u00fdmi brig\u00e1dami, patrn\u011b s mal\u00fdm z\u00e1jmem. \u010casto muselo vypom\u00e1hat s nejnutn\u011bj\u0161\u00edm \u00faklidem \u017eactvo mora\u0161ick\u00e9 \u0161koly. 

Na valn\u00e9 hromad\u011b dne 5. \u010dervna 1948 byl zvolen v\u00fdbor spolku. P\u0159edsedou z\u016fstal Rudolf Kon\u00ed\u010dek, m\u00edstop\u0159edsedou V\u00e1clav Soukup, jednatelem byl zvolen V\u00e1clav S\u00fdkora, u\u010ditel a pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editel \u0161koly v Mora\u0161ic\u00edch, pokladn\u00edkem Ladislav Limbersk\u00fd z Bu\u010diny. Mezi aktivn\u00ed \u010dleny v\u00fdboru pat\u0159ili V\u00e1clav B\u0159ezina z Mora\u0161ic, prima\u0159 MUDr. Otakar Tardy z Litomy\u0161le, Franti\u0161ek Fl\u00eddr z V\u00e1clavek, V\u00e1clav Mat\u011bjka ze Such\u00e9 Lhoty a dal\u0161\u00ed. Jm\u00e9na \u010dlen\u016f v\u00fdboru musela b\u00fdt p\u0159edlo\u017eena ke schv\u00e1len\u00ed okresn\u00edmu ak\u010dn\u00edmu v\u00fdboru v Litomy\u0161li.

Rudolf Kon\u00ed\u010dek cht\u011bl abdikovat na valn\u00e9 hromad\u011b dne 24. dubna 1949 v \u00dajezdci. Uznal v\u0161ak, \u017ee v nastal\u00e9 situaci je t\u0159eba , aby funkci zast\u00e1val i nad\u00e1le, tak jako ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 v\u00fdboru. Jedn\u00e1n\u00ed se tak\u00e9 zab\u00fdvalo propagac\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku a p\u0159\u00edpravou slavnosti. V tomto obdob\u00ed byl na \u00fa\u010det spolku pouk\u00e1z\u00e1n dar kancel\u00e1\u0159e prezidenta republiky ve v\u00fd\u0161i 10.000 K\u010ds. \u00dadr\u017ebu R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se spolku neda\u0159ilo zaji\u0161tovat v dostate\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e.

V roce 1951 navrhl Okresn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Litomy\u0161li, \u017ee p\u0159evezme tuto p\u00e9\u010di, pokud o to spolek po\u017e\u00e1d\u00e1. V t\u00e9to dob\u011b byl spolek pod politick\u00fdm dohledem. Situace vy\u00fastila v jeho z\u00e1nik. Posledn\u00ed \u010dlensk\u00e1 sch\u016fze dne 10. \u010dervna 1951 za p\u0159\u00edtomnosti dev\u00edti \u010dlen \u016f a okresn\u00edho osv\u011btov\u00e9ho inspektora Miroslava Soukupa byla sezn\u00e1mena s t\u00edm, \u017ee spolek byl organiza\u010dn\u011b za\u0159azen do Osv\u011btov\u00e9 besedy \u00dajezdec. Soukup navrhl, aby byl vytvo\u0159en krou\u017eek R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku p\u0159i Osv\u011btov\u00e9 besed\u011b. P\u0159\u00edtomn\u00ed n\u00e1vrh Miroslava Soukupa „odsouhlasili“.

T\u00edm byl Spolek R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku u \u00dajezdce na Litomy\u0161lsku po t\u00e9m\u011b\u0159 pades\u00e1tilet\u00e9 historii zlikvidov\u00e1n. Zbytek dluhu, kter\u00fd m\u011bl spolek v Rolnick\u00e9 z\u00e1lo\u017en\u011b v Bu\u010din\u011b, byl splacen 23.\u010dervna 1951. Na takzvan\u00fdch v\u00e1zan\u00fdch vkladech z\u016fstalo v Bu\u010din\u011b a v Litomy\u0161li celkem 48.954,50 K\u010ds. Vklady z\u016fstaly rovn\u011b\u017e v Kampeli\u010dce Mora\u0161ice. Asi nevelk\u00e1 \u010d\u00e1stka nen\u00ed nikde uvedena.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1nikem Spolku R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku u \u00dajezdce na Litomyalsku nezmizel z povrchu zem\u011b R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek. P\u00e9\u010d\u00ed o n\u011bj byl pov\u011b\u0159en M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v \u00dajezdci. Toho v pades\u00e1t\u00fdch letech R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edmal. Jeho \u00fadr\u017eba byla nedostate\u010dn\u00e1, n\u00e1hodn\u011b prov\u00e1d\u011bna brig\u00e1dnicky. K jist\u00e9mu zlep\u0161en\u00ed do\u0161lo po roce 1960 za p\u0159edsednictv\u00ed Zdenka \u0160tancla a pozd\u011bji ing. Jana Andrleho. Po \u00fatlumu v pades\u00e1t\u00fdch letech se obnovil z\u00e1jem n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f a jejich po\u010det se od poloviny \u0161edes\u00e1t\u00fdch let zv\u00fd\u0161il. 

Na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku byla zavedena pr\u016fvodcovsk\u00e1 a \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159sk\u00e1 slu\u017eba. Tuto \u010dinnost zast\u00e1vali postupn\u011b V\u00e1clav Dvo\u0159\u00e1k z Cerekvice nad Lou\u010dnou, V\u00e1clav Mat\u011bjka z Mora\u0161ic a Josef Hlad\u00edk od T\u0159\u00ed Kocour\u016f. Velmi sv\u011bdomit\u011b o R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek pe\u010dovali man\u017eel\u00e9 Bohuslav a Anna Sopou\u0161kovi z \u00dajezdce. Svoj\u00ed p\u00edl\u00ed a ob\u011btavost\u00ed p\u0159i o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed parku se zaslou\u017eili o vynikaj\u00edc\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed v krajsk\u00e9 sout\u011b\u017ei objekt\u016f pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de ziskem prvn\u00edho m\u00edsta v roce 1981 a druh\u00e9ho m\u00edsta v roce 1982.

Nemal\u00fd pod\u00edl na zlep\u0161en\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku m\u011bl ing, Franti\u0161ek Dobrkovsk\u00fd, dendrolog st\u0159ediska pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de a ochrany p\u0159\u00edrody. P\u0159i sv\u00fdch \u010dast\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch navrhoval jak zkr\u00e1\u0161lit park, nap\u0159\u00edklad posypem p\u011b\u0161in okrovou drt\u00ed z Chvaletic. Ing. Franti\u0161ek Dobrkovsk\u00fd rovn\u011b\u017e inicioval \u017e\u00e1dost o za\u0159azen\u00ed do seznamu v\u00fdznamn\u00fdch pam\u00e1tek a posl\u00e9ze o p\u0159izn\u00e1n\u00ed statutu kulturn\u00ed pam\u00e1tky.

Po slou\u010den\u00ed obce \u00dajezdec a Mora\u0161ice p\u0159e\u0161la p\u00e9\u010de o R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek na M\u00edstn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor v Mora\u0161ic\u00edch. Ten podal dne 21. srpna 1988 \u017e\u00e1dost ministerstvu kultury o prohl\u00e1\u0161en\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku kulturn\u00ed pam\u00e1tkou. Ministerstvo kultury sv\u00fdm p\u0159\u00edpisem ze dne 7. dubna 1989 ozn\u00e1milo, \u017ee prohla\u0161uje R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek u \u00dajezdce o v\u00fdm\u011b\u0159e 1,86 ha za kulturn\u00ed pam\u00e1tku, p\u0159edev\u0161\u00edm k \u017eiv\u00e9 tradici, kter\u00e1 spojuje toto m\u00edsto s lou\u010den\u00edm \u010desk\u00fdch exulant\u016f v dob\u011b pob\u011blohorsk\u00e9 a kter\u00e1 toto m\u00edsto za\u0159adila do n\u00e1rodn\u00edho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed. Toto v\u00fdznamn\u00e9 rozhodnut\u00ed m\u00e1 velk\u00fd vliv na nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s R\u016f\u017eov\u00fdm palou\u010dkem a \u0159ad\u00ed ho statut\u00e1rn\u011b mezi v\u00fdznamn\u00e9 kulturn\u00ed objekty. 
Mnoho \u00fasil\u00ed o propagaci R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku vyvinul V\u00e1clav Mat\u011bjka, dlouholet\u00fd p\u0159edseda M\u00edstn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Such\u00e9 Lhot\u011b a \u010dlen v\u00fdboru spolku v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech. V sedmdes\u00e1t\u00fdch letech p\u0159ipravil bro\u017eurku o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku z p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed kulturn\u00edho \u017eivota. \u017d\u00e1dost o jej\u00ed vyd\u00e1n\u00ed v\u0161ak byla zam\u00edtnuta. Rovn\u011b\u017e jeho snaha uspo\u0159\u00e1dat na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku slavnost v roce 1985 ztroskotala. Na slavnosti m\u011bl m\u00edt projev dr.Josef Mi\u0159ejovsk\u00fd, rod\u00e1k z Litomy\u0161le a m\u011blo b\u00fdt p\u0159edvedeno ochotnick\u00e9 divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed V\u00e1clava Klimenta Klicpery „Na\u0161i furianti“. P\u0159es vylepen\u00e9 plak\u00e1ty byla slavnost rozhodnut\u00edm Okresn\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru ve Svitav\u00e1ch zru\u0161ena.<\/p>\n\n\n\n

Nov\u00fd \u017eivot – Spolek p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se s\u00eddlem v \u00dajezdci<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Revolu\u010dn\u00ed p\u0159em\u011bny po listopadu 1989 uvolnily prostor pro voln\u00e9 sdru\u017eov\u00e1n\u00ed ob\u010dan\u016f. Z podn\u011btu V\u00e1clava Mat\u011bjky ze Such\u00e9 Lhoty se se\u0161lo dne 13. \u010dervence 1990 na Rycht\u011b v Mora\u0161ic\u00edch asi t\u0159icet ob\u010dan\u016f z okol\u00ed, aby obnovili spolek R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku.

V\u00fdsledkem tohoto shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed bylo zalo\u017een\u00ed Spolku p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se s\u00eddlem v \u00dajezdci. Na t\u00e9to prvn\u00ed sch\u016fzi byl zvolen v\u00fdbor a funkcion\u00e1\u0159i. P\u0159edsedou se stal Jan Dost\u00e1l z Mora\u0161ic, m\u00edstop\u0159edsedou Franti\u0161ek Krej\u010d\u00ed z Mora\u0161ic, jednatelem V\u00e1clav Mat\u011bjka ze Such\u00e9 Lhoty a pokladn\u00edkem Hana Dost\u00e1lov\u00e1 z \u00dajezdce. Na t\u00e9to sch\u016fzi byly rovn\u011b\u017e schv\u00e1leny stanovy spolku, kter\u00e9 byly registrov\u00e1ny Ministerstvem vnitra \u010cesk\u00e9 republiky dne 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1990. Ve stanov\u00e1ch se spolek p\u0159ihla\u0161uje ke tradic\u00edm sv\u00fdch p\u0159edch\u016fdc\u016f, a to Spolku pro z\u00edsk\u00e1n\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku ve\u0159ejnosti, zalo\u017een\u00e9ho v roce 1903 , a Spolku R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku u \u00dajezdce na Litomy\u0161lsku, kter\u00fd byl rozpu\u0161t\u011bn po\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n\n\n\n

Smlouvou, kter\u00e1 byla uzav\u0159ena 1. b\u0159ezna 1991 s obc\u00ed \u00dajezdec a kter\u00e1 je vlastn\u00edkem R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku, se spolek zavazuje p\u0159evz\u00edt odpov\u011bdnost za \u00fadr\u017ebu a p\u00e9\u010di o palou\u010dek. \u010cinnost se zam\u011b\u0159\u00ed na pr\u016fvodcovskou slu\u017ebu, propagaci, organizov\u00e1n\u00ed slavnost\u00ed a na aktivity vedouc\u00ed ke zkr\u00e1\u0161len\u00ed tohoto m\u00edsta. V\u00e1clavu Mat\u011bjkovi se poda\u0159ilo zajistit vyti\u0161t\u011bn\u00ed dlouho p\u0159ipravovan\u00e9 bro\u017eury o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku. Prvn\u00ed slavnost byla napl\u00e1novan\u00e1 na ned\u011bli 6. \u010dervence 1991. V pr\u016fb\u011bhu p\u0159\u00edprav t\u00e9to akce jednatel V\u00e1clav Mat\u011bjka v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bl a ironi\u00ed osudu v p\u0159edve\u010der t\u00e9to ud\u00e1losti zem\u0159el; prvn\u00ed slavnosti se nedo\u010dkal. Jeho skonem ztratil spolek nesm\u00edrn\u011b ob\u011btav\u00e9ho a nezi\u0161tn\u00e9ho \u010dlena, kter\u00fd se rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem zaslou\u017eilo obnovu spolku a pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v tradici a pr\u00e1ci na\u0161ich p\u0159edk\u016f.

Na dal\u0161\u00ed valn\u00e9 hromad\u011b dne 20. b\u0159ezna 1992 byly provedeny volby v\u00fdboru. P\u0159edsedou byl op\u011bt zvolen Jan Dost\u00e1l z Mora\u0161ic, m\u00edstop\u0159edsedou Jaroslav Kroul\u00edk z Hru\u0161ov\u00e9, jednatelem Franti\u0161ek Krej\u010d\u00ed z Mora\u0161ic a pokladn\u00edkem Hana Dost\u00e1lov\u00e1 z \u00dajezdce. Do sv\u00fdch funkc\u00ed byli op\u011bt zvoleni i v dal\u0161\u00edch letech. Podobn\u011b pouze s men\u0161\u00edmi zm\u011bnami zp\u016fsoben\u00fdmi \u00famrt\u00edm jedn\u011bch a p\u0159\u00edchodem druh\u00fdch byli voleni i dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 v\u00fdboru a revizo\u0159i \u00fa\u010dt\u016f. Do znovu obnoven\u00e9ho spolku vstoupily des\u00edtky ob\u010dan\u016f z okoln\u00edch obc\u00ed a m\u011bst, ale i \u0159ada rod\u00e1k\u016f, \u017eij\u00edc\u00edch po cel\u00e9 republice. Po\u010det \u010dlen\u016f brzo dos\u00e1hl stovky a na tomto \u010d\u00edsle se s nevelk\u00fdmi odchylkami pohybuje do sou\u010dasn\u00e9 doby. Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f z bl\u00edzk\u00e9ho okol\u00ed se velmi aktivn\u011b z\u00fa\u010dast\u0148uje v\u0161ech akc\u00ed a nezi\u0161tn\u011b pom\u00e1h\u00e1 p\u0159i organizov\u00e1n\u00ed slavnost\u00ed a \u00fadr\u017eb\u011b palou\u010dku.

Uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm slavnosti 6. \u010dervence 1991 obnovil spolek tradici ka\u017edoro\u010dn\u00edch slavnost\u00ed. V ust\u00e1len\u00e9 podob\u011b prob\u00edh\u00e1 ka\u017edou prvn\u00ed ned\u011bli v \u010dervenci program od 14 hodin, ve kter\u00e9m po st\u00e1tn\u00ed hymn\u011b a \u00favodn\u00edm slovu p\u0159edsedy spolku n\u00e1sleduj\u00ed projevy \u0159e\u010dn\u00edk\u016f – v\u00fdznamn\u00fdch politik\u016f a teolog\u016f. Tato spole\u010densk\u00e1 \u010d\u00e1st slavnosti je dopln\u011bna recitac\u00ed zn\u00e1m\u00fdch um\u011blc\u016f a koncertn\u00edm vystoupen\u00edm p\u0159edn\u00edch s\u00f3list\u016f opery nebo p\u011bveck\u00fdch soubor\u016f. V kulturn\u00ed \u010d\u00e1sti slavnosti se n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm p\u0159edstavuj\u00ed popul\u00e1rn\u00ed hudebn\u00ed soubory a um\u011blci z cel\u00e9 republiky. Pro vystoupen\u00ed \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00edch se stav\u00ed p\u00f3dium v doln\u00ed \u010d\u00e1sti parku, byly zakoupeny alt\u00e1ny, slou\u017e\u00edc\u00ed jako \u0161atny. Div\u00e1ci maj\u00ed k dispozici lavi\u010dky, ob\u010derstven\u00ed poskytuje bufet s j\u00eddlem i n\u00e1poji. V letech 1997, 1998 a 2001 nep\u0159\u00edze\u0148 po\u010das\u00ed znemo\u017enila kon\u00e1n\u00ed slavnosti na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku.V t\u011bchto p\u0159\u00edpadech se akce odb\u00fdvala v s\u00e1le Rychty v Mora\u0161ic\u00edch, kter\u00fd pojme 450 a\u017e 500 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f . Uzav\u0159en\u00fd prostor pochopiteln\u011b nem\u016f\u017ee nikdy nahradit kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed na Palou\u010dku.

Finan\u010dn\u00ed n\u00e1klady na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed slavnosti jsou st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed a v\u00fdt\u011b\u017eek ze vstupn\u00e9ho i bufetu je neuhrad\u00ed. Spolek proto tyto slavnosti m\u016f\u017ee po\u0159\u00e1dat pouze d\u00edky sponzorsk\u00fdm p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016fm okoln\u00edch podnikatel\u016f a firem a finan\u010dn\u00ed podpo\u0159e m\u011bst a vesnic regionu. Zbyl\u00e9 prost\u0159edky spolek vyu\u017e\u00edv\u00e1 k \u00fadr\u017eb\u011b a vylep\u0161en\u00ed prost\u0159ed\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku.

V kv\u011btnu roku 1996 uspo\u0159\u00e1dal spolek hudebn\u00ed vystoupen\u00ed za \u00fa\u010dasti asi pades\u00e1ti poslucha\u010d\u016f. Snaha po\u0159\u00e1dat podobn\u00e9 men\u0161\u00ed hudebn\u00ed akce vy\u00fastila v zalo\u017een\u00ed tradice hudebn\u00edch ve\u010d\u00edrk\u016f. Kouzeln\u00e9 prost\u0159ed\u00ed letn\u00edho podve\u010dera a kr\u00e1sn\u00e1 hudba na poslucha\u010de p\u016fsob\u00ed mocn\u00fdm dojmem.

Organiz\u00e1to\u0159i sv\u011btov\u00e9ho b\u011bhu Sri Chinmoye po\u017e\u00e1dali spolek, aby na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku mohl b\u00fdt c\u00edl jedn\u00e9 etapy tohoto \u0161tafetov\u00e9ho b\u011bhu m\u00edru. Za \u00fa\u010dasti starost\u016f sedmi okoln\u00edch m\u011bst prob\u011bhla tato akce poprv\u00e9 21. \u010dervna 1995 a z\u00e1rove\u0148 byla na pil\u00ed\u0159i vstupn\u00ed br\u00e1ny um\u00edst\u011bna m\u011bd\u011bn\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska (bohu\u017eel v roce 1999 odcizena). Od t\u00e9 doby zde byl po\u0159\u00e1d\u00e1n sv\u011btov\u00fd b\u011bh m\u00edru je\u0161t\u011b v\u00edcekr\u00e1t za \u00fa\u010dasti n\u011bkolika des\u00edtek \u017e\u00e1k\u016f a student\u016f z cel\u00e9ho okol\u00ed.

Na R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek zav\u00edtala dne 9. \u010dervna 1996 skupina n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f z okres\u016f r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed \u010cech a Moravy, ale i z N\u011bmecka. Dle vyj\u00e1d\u0159en\u00ed jednoho z nich se zab\u00fdvaj\u00ed mystikou. Toho roku i v n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch letech rosenkruci\u00e1ni (brat\u0159i r\u016f\u017ee a k\u0159\u00ed\u017ee) pob\u00fdvali v den slunovratu na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku.

Ve snaze poskytovat n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm dostatek informac\u00ed, zaji\u0161\u0165oval Spolek pr\u016fvodcovskou slu\u017ebu. Na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let zde p\u016fsobil Jaroslav Herman z Mora\u0161ic, pozd\u011bji Milada Sopou\u0161kov\u00e1 z \u00dajezdce a potom Jaroslava N\u011bmcov\u00e1 z \u00dajezdce, ov\u0161em nepravideln\u011b a v men\u0161\u00edm \u010dasov\u00e9m rozsahu. Z\u00e1rove\u0148 prov\u00e1d\u011bli drobnou \u00fadr\u017ebu.

N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f p\u0159ich\u00e1z\u00ed na R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek mnoho, zejm\u00e9na v jarn\u00edch a letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch jsou na toto pam\u00e1tn\u00e9 m\u00edsto organizov\u00e1ny autobusov\u00e9 z\u00e1jezdy. K podpo\u0159e turistick\u00e9ho ruchu po\u0159\u00eddil spolek v roce 2001 nov\u00e9 pohlednice a v roce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm byla u vchodu um\u00edst\u011bna nov\u00e1 informa\u010dn\u00ed tabule.

Zpr\u00e1vy o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku, o po\u0159\u00e1dan\u00fdch slavnostech a d\u011bn\u00ed ve spolku se ob\u010das objevuj\u00ed v tisku dom\u00e1c\u00edm, ale i u na\u0161ich krajan\u016f v Americe. V po\u0159adu Host do domu, kter\u00fd 17. b\u0159ezna 1993 vys\u00edlal \u010cesk\u00fd rozhlas Praha, byla zaznamen\u00e1na beseda se \u010dleny v\u00fdboru.

P\u0159i slavnosti v roce 1995 \u010cesk\u00e1 televize nato\u010dila po\u0159ad, kter\u00fd byl uveden v z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku. Rovn\u011b\u017e televize Nova za\u0159adila report\u00e1\u017ee z R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku.

Drobnou \u00fadr\u017ebu, jakou je \u010di\u0161t\u011bn\u00ed z\u00e1hon\u016f r\u016f\u017e\u00ed a \u00faklid p\u011b\u0161in, vykon\u00e1vaj\u00ed b\u011b\u017en\u011b pr\u016fvodci. Jarn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed \u00faklid zaji\u0161\u0165uji d\u00edky vst\u0159\u00edcnosti \u0159editelstv\u00ed \u017e\u00e1ci mora\u0161ick\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Odborn\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1ce prov\u00e1d\u011bj\u00ed u\u010d\u0148ov\u00e9 zahradnick\u00e9 \u0161koly z Litomy\u0161le . Mno\u017estv\u00ed pr\u00e1ce v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 na dobrovoln\u00e9 \u00fa\u010dasti \u010dlen\u016f spolku a dal\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f.

Mimo tyto opakuj\u00edc\u00ed se \u010dinnosti byly zabezpe\u010deny akce v\u011bt\u0161\u00edho rozsahu, kter\u00e9 hradil spolek z v\u00fdnos\u016f slavnost\u00ed, ze sponzorsk\u00fdch dar\u016f a p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f sv\u00fdch p\u0159\u00edznivc\u016f. Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 technick\u00e1 \u0161kola z Litomy\u0161le opravila a znovu nat\u0159ela v roce 1991 ochrannou m\u0159\u00ed\u017e kolem pam\u00e1tn\u00edku, v roce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm podobn\u011b obnovila vstupn\u00ed br\u00e1nu do are\u00e1lu. Tato \u0161kola jako n\u00e1stupkyn\u011b p\u016fvodn\u00ed \u0158emeslnick\u00e9 \u0161koly pom\u00e1h\u00e1 spolku i dal\u0161\u00edmi pracemi. Spolu s Obecn\u00edm \u00fa\u0159adem v Bu\u010din\u011b vyrobila p\u00f3dium pro \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed a poskytla mnoho dal\u0161\u00edch v\u00fdpomoc\u00ed.

Firm\u011b Kova\u0159\u00edk ze Svratky byla zad\u00e1na renovace pam\u00e1tn\u00edku, p\u0159i n\u00ed\u017e byl o\u010di\u0161t\u011bn a o\u0161et\u0159en pylon a opravena vandaly zdeformovan\u00e1 vrcholov\u00e1 koule v\u010detn\u011b pozlacen\u00ed.

V re\u017eii spolku byl v roce 1994 prohlouben p\u0159\u00edkop pro odveden\u00ed p\u0159\u00edvalov\u00e9 vody a byly o\u0161et\u0159eny p\u011b\u0161iny novou drti. Zna\u010dn\u011b po\u0161kozen\u00fd dr\u00e1t\u011bn\u00fd plot byl kolem silnice nahrazen d\u0159ev\u011bn\u00fdmi d\u00edly, zasazen\u00fdmi do pil\u00ed\u0159\u016f z um\u011bl\u00e9ho kamene n\u00e1kladem 80.545 K\u010d. V\u00fdm\u011bnu ostatn\u00edho plotu zat\u00edm nen\u00ed mo\u017en\u00e9 uskute\u010dnit, nebo\u0165 odhadovan\u00fd n\u00e1klad 300 000 K\u010d je zat\u00edm nad mo\u017enosti spolku. Sv\u00e9pomocn\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1sluhou \u010dlena Miroslava Kazdy a dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f bylo vyrobeno v\u00edce jak sto kus\u016f lavi\u010dek pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky slavnost\u00ed. D\u00edky pomoci dal\u0161\u00edch \u010dlen\u016f, byl zaveden elektrick\u00fd proud do kabiny a do prostoru kon\u00e1n\u00ed slavnost\u00ed. V roce 2001 byla opravena kabinka pro n\u00e1\u0159ad\u00ed a vym\u011bn\u011bna st\u0159echa na t\u00e9to stavb\u011b.

Od roku 1997 onemocn\u011blo asi dvacet p\u011bt lip v parku. N\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b a jin\u00e9 \u00fapln\u011b zaschly. P\u0159\u00ed\u010dinu tohoto v\u00e1\u017en\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed zkoum\u00e1 \u0159ada odborn\u00edk\u016f, k jednotn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru zat\u00edm nedo\u0161lo. Vedouc\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 Obecn\u00edho \u00fa\u0159adu v \u00dajezdci, kter\u00fd je vlastn\u00edkem R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku, se dlouhou dobu sna\u017e\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm odborn\u00fdch komis\u00ed slo\u017eitou situaci kulturn\u00ed pam\u00e1tky \u0159e\u0161it. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b byla na z\u00e1klad\u011b zpracovan\u00e9ho odborn\u00e9ho projektu pod\u00e1na \u017e\u00e1dost Ministerstvu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed \u010cR o st\u00e1tn\u00ed subvenci na odstran\u011bn\u00ed d\u016fsledk\u016f zm\u00edn\u011bn\u00e9ho stavu, ale p\u0159edev\u0161\u00edm na celkovou obnovu historick\u00e9ho parku. \u010clenov\u00e9 spolku doufaj\u00ed, \u017ee subvence bude vy\u0159\u00edzena kladn\u011b a \u017ee se R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek znovu zazelen\u00e1 v pln\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se.

Snahou v\u0161ech \u010dlen\u016f Spolku p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se s\u00eddlem v \u00dajezdci je udr\u017eet R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek a jeho are\u00e1l v dobr\u00e9m stavu a b\u00fdt d\u016fstojn\u00fdm pokra\u010dovatelem na\u0161ich p\u0159edch\u016fdc\u016f, jejich\u017e z\u00e1sluhou tato pam\u011btihodnost vznikla. P\u0159\u00edklad t\u011bch prost\u00fdch ob\u010dan\u016f na\u0161eho regionu, kte\u0159\u00ed p\u0159ed sto lety toto d\u00edlo zapo\u010dali a t\u011bch, kte\u0159\u00ed mu dali sou\u010dasnou podobu, je zavazuj\u00edc\u00ed. Douf\u00e1me, \u017ee do Spolku p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku budou p\u0159ich\u00e1zet dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9. Stanou se z\u00e1rukou, \u017ee R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek, tento kr\u00e1sn\u00fd a pam\u00e1tn\u00fd kout na\u0161\u00ed vlasti, neupadne v zapomn\u011bn\u00ed, ale bude d\u00e1le rozkv\u00e9tat.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Navigace:Zlat\u00fd v\u011bk Palou\u010dku v po\u010d\u00e1tc\u00edch prvn\u00ed republikySpolkov\u00fd \u017eivot od totality k totalit\u011bNov\u00fd \u017eivot – Spolek p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku se s\u00eddlem v \u00dajezdci Zlat\u00fd v\u011bk Palou\u010dku v po\u010d\u00e1tc\u00edch prvn\u00ed republiky V\u00fdro\u010dn\u00ed valn\u00e1 hromada se konala dne 25. dubna 1926 v hostinci p. \u0158\u00edhy v Hru\u0161ov\u00e9, p\u0159\u00edtomno bylo 26 \u010dlen\u016f. \u00da\u010detn\u00ed zpr\u00e1va vykazuje p\u0159\u00edjem za minul\u00fd rok … Continue reading „Historie Spolku p\u0159\u00e1tel R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku“<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":318,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-386","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-uncategorized"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/386","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=386"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/386\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":391,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/386\/revisions\/391"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/318"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=386"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=386"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=386"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}