{"id":366,"date":"2024-05-28T17:08:04","date_gmt":"2024-05-28T15:08:04","guid":{"rendered":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/?p=366"},"modified":"2024-06-14T15:14:11","modified_gmt":"2024-06-14T13:14:11","slug":"prvni-zminky-a-povesti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/?p=366","title":{"rendered":"Prvn\u00ed zm\u00ednky a pov\u011bsti"},"content":{"rendered":"\n<p>Uprost\u0159ed pol\u00ed na katastru obce \u00dajezdec se nach\u00e1z\u00ed legendami op\u0159eden\u00e9 m\u00edsto spojovan\u00e9 s t\u011b\u017ek\u00fdmi osudy na\u0161eho n\u00e1roda v dob\u00e1ch minul\u00fdch. Je to R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek, pam\u00e1tn\u00edk \u010desk\u00fdm brat\u0159\u00edm \u2013 kulturn\u00ed pam\u00e1tka, pietn\u00ed m\u00edsto.<br>Cestujeme-li po silnici z Litomy\u0161le na Nov\u00e9 Hrady a Skute\u010d, odbo\u010d\u00edme v Mora\u0161ic\u00edch na \u00dajezdec. Asi 200 m p\u0159ed touto obc\u00ed n\u00e1s b\u0159ezov\u00e1 alej lemuj\u00edc\u00ed silnici p\u0159ivede k parku, v n\u011bm\u017e se nal\u00e9z\u00e1 pov\u011bstmi op\u0159eden\u00fd R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek.<\/p>\n\n\n\n<p>Vlastn\u00ed R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek je plocha o v\u00fdm\u011b\u0159e asi 350 m<sup>2<\/sup>, porostl\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00edm druhem r\u016f\u017e\u00ed &#8211; Rosa gallica &#8211; r\u016f\u017ee francouzsk\u00e1, tak\u00e9 r\u016f\u017ee stepn\u00ed nebo palou\u010dsk\u00e1. Tento druh r\u016f\u017e\u00ed se u n\u00e1s jinde nevyskytuje. Je neobvykl\u00fd t\u00edm, \u017ee p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sp\u00ed\u0161e bylinu ne\u017e d\u0159evinu, nem\u00e1 trny, pouze ostr\u00e9 chloupky na stonc\u00edch. Ko\u0159en je kolm\u00fd, n\u011bkolik metr\u016f dlouh\u00fd. Hust\u00e9 a nahodil\u00e9 zapojen\u00ed divoce rostouc\u00edch rostlin neumo\u017e\u0148uje jejich okop\u00e1v\u00e1n\u00ed, pouze je z nich na ja\u0159e odstra\u0148ov\u00e1na sta\u0159ina. R\u016f\u017ee kvetou od konce kv\u011btna do po\u010d\u00e1tku \u010dervence, ka\u017ed\u00fd jedinec v\u0161ak kvete velmi kr\u00e1tce &#8211; jeden a\u017e t\u0159i dny. Barva kv\u011btu je \u010derven\u00e1 a\u017e karm\u00ednov\u00e1.\u00a0Podle jedn\u00e9 z legend vyrostly ze slz\u00ed \u010desk\u00fdch brat\u0159\u00ed, kte\u0159\u00ed se zde lou\u010dili p\u0159ed nucen\u00fdm odchodem do emigrace.<\/p>\n\n\n\n<p>Ve skute\u010dnosti zde tyto r\u016f\u017ee kvetou od nepam\u011bti, p\u016fvodn\u011b snad uprost\u0159ed les\u016f. Postupn\u00fdm roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm orn\u00e9 p\u016fdy na \u00fakor les\u016f se dostaly mezi l\u00e1ny polnost\u00ed pat\u0159\u00edc\u00edch ke statku \u010d. p. 30 v \u00dajezdci. Tato usedlost pat\u0159ila od r. 1492 k panstv\u00ed poli\u010dsk\u00e9mu, pozd\u011bji brand\u00fdsk\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n<p>M\u016f\u017eeme-li zm\u00ednku v dopisu K. W. Sv\u011btelsk\u00e9ho, vrchn\u00edho na panstv\u00ed litomy\u0161lsk\u00e9m, p\u0159ijmout jako nar\u00e1\u017eku na R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek, pak by to byl nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00fd doklad o tomto m\u00edst\u011b z roku 1691. Vrchn\u00ed Sv\u011btelsk\u00fd p\u00e1n\u016fm poli\u010dsk\u00fdm p\u00ed\u0161e: &#8222;<em>Stran zhl\u00e9dnut\u00ed\u00a0<\/em>n\u011bjak\u00e9ho\u00a0<strong><em>palouku,\u00a0<\/em><\/strong><em>kter\u00fd pod jist\u00fd ourok poddan\u00fd v\u00a0Makov\u011b<\/em>\u00a0<em>u\u017e\u00edv\u00e1\u00a0<\/em>&#8230;&#8230;<em>.sem v\u0161emu\u00a0vyrozum\u011bl,<\/em>\u00a0<em>v\u0161ak ale v tom \u017e\u00e1dn\u00e9 pochybnosti nen\u00ed, \u017ee se takov\u00fd ourok v urb\u00e1\u0159i zdej\u0161\u00edm z\u00e1meck\u00e9m nach\u00e1z\u00ed, aby\u00a0podobn\u011b<\/em>\u00a0<em>ten\u00a0<strong>palouk\u00a0<\/strong>k panstv\u00ed litomy\u0161lsk\u00e9mu\u00a0<\/em>d\u011bdi\u010dn\u011b\u00a0<em>p\u0159in\u00e1le\u017eeti mohl.&#8220;<\/em> Dohad mora\u0161ick\u00e9ho kaplana J. V. Olivy (u\u017e\u00edval pseudonym Hlo\u0161ina), \u017ee R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek pat\u0159il ke kartuzi\u00e1nsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru v Tr\u017eku s odvol\u00e1n\u00edm na zakl\u00e1dac\u00ed listinu z\u00a0r. 1378, vych\u00e1z\u00ed z citace textu\u00a0<strong>Rubus beatae Mariae\u00a0<\/strong>a p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 jej jako R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek. Spolehlivou zm\u00ednku najdeme v josefinsk\u00e9m katastru z roku 1787, kde u parcely \u010d\u00edslo 117 a 118 je pozn\u00e1mka\u00a0<strong>Palou\u010dekjeho v t\u00e9 roli\u00a0\u010derven\u00fdnazvan\u00fd, docela\u00a0neu\u017eite\u010dn\u00fd<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p>Do pov\u011bdom\u00ed \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek vstoupil v pr\u016fb\u011bhu devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed v souvislosti s tehdej\u0161\u00edm n\u00e1rodn\u00edm vzep\u011bt\u00edm. Po prvn\u00edm \u010dl\u00e1nku V\u00e1clava Jarom\u00edra Picka v &#8222;\u010cesk\u00e9 w\u010dele&#8220; n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed, nap\u0159. Josefa Ka\u010dera v &#8222;N\u00e1rodn\u00edch listech&#8220; a jin\u00fdch. Nejv\u00edce se o roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed legendy o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku zaslou\u017eil Alois Jir\u00e1sek, prvn\u011b \u010dl\u00e1nkem v &#8222;Pokroku&#8220; ze dne 23. 7. 1876, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak ve sv\u00fdch\u00a0<strong>&#8222;Star\u00fdch\u00a0pov\u011bstech \u010desk\u00fdch&#8220;.\u00a0<\/strong>V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch let mnoho autor\u016f psalo studie a \u010dl\u00e1nky o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku, velmi \u010dasto poplatn\u00e9 n\u00e1zorov\u00e9mu postoji autora.<\/p>\n\n\n\n<p>Litomy\u0161lsk\u00fd historik Anton\u00edn Tom\u00ed\u010dek v\u011bnoval tomuto m\u00edstu mnoho \u010das u a b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Vyslovil domn\u011bnku, \u017ee R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek byla vzorov\u00e1 poln\u00ed m\u00edra, podobn\u011b jako P\u0159emyslovo pol\u00ed\u010dko u Stadic. Dokl\u00e1dal to slo\u017eit\u00fdm v\u00fdpo\u010dtem s pou\u017eit\u00edm star\u00fdch m\u011br (s\u00e1h\u016f, provazc\u016f apod). V jin\u00e9 \u00favaze se Tom\u00ed\u010dek zab\u00fdv\u00e1 n\u00e1zorem, \u017ee zde bylo v\u00a0pohansk\u00fdch dob\u00e1ch keltsk\u00e9 ob\u011bti\u0161t\u011b. Keltov\u00e9 si sv\u00e1 kultovn\u00ed m\u00edsta vyb\u00edrali v prostor\u00e1ch, kter\u00e9 maj\u00ed vnit\u0159n\u00ed energii. Dodnes n\u011bkte\u0159\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci, kte\u0159\u00ed se zab\u00fdvaj\u00ed proutka\u0159en\u00edm \u010di mystikou, o existenci tohoto jevu p\u0159esv\u011bd\u010duj\u00ed, co\u017e je v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e9 dok\u00e1zat \u010d i vyvr\u00e1tit.<\/p>\n\n\n\n<p>Skute\u010dnost, \u017ee lid\u00e9 z okol\u00ed chovali k R\u016f\u017eov\u00e9mu palou\u010dku oded\u00e1vna posv\u00e1tnou \u00factu, dala vznik \u0159ad\u011b pov\u011bst\u00ed chr\u00e1n\u00edc\u00edch R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek p\u0159ed zni\u010den\u00edm. V\u011bt\u0161ina legend \u0159\u00edkala, \u017ee ne\u0161t\u011bst\u00ed postihne toho, kdo by jej cht\u011bl zni\u010dit. N\u011bkter\u00e9 tyto pov\u011bsti se ztr\u00e1cej\u00ed v\u00a0\u0161eru d\u00e1vnov\u011bku, n\u011bkter\u00e9 maj\u00ed podklad ve skute\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech.<\/p>\n\n\n\n<p>Zn\u00e1m\u00e1 pov\u011bst o posledn\u00ed stra\u0161n\u00e9 bitv\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee po n\u00ed se na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku sejde sedm kr\u00e1l\u016f u kamenn\u00e9ho stolu, kter\u00fd s\u00e1m vyroste ze zem\u011b, a sep\u00ed\u0161\u00ed zde v\u011b\u010dn\u00fd m\u00edr. Jin\u00e1 zkazka prav\u00ed, \u017ee v\u011b\u010dn\u00fd m\u00edr nastane, a\u017e v\u0161echny r\u016f\u017ee najednou rozkvetou a pak v\u0161echny zvadnou. Za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek si rusk\u00fd voj\u00e1k jm\u00e9nem Gavrila z odd\u00edlu t\u00e1bo\u0159\u00edc\u00edho v\u00a0\u00dajezdci cht\u011bl na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku vyr\u00fdt r\u016f\u017ei pro svou milou. P\u0159itom zakopl a p\u0159i p\u00e1du se vlastn\u00ed zbran\u00ed smrteln\u011b zranil. Mnoho legend je spojeno pr\u00e1v\u011b se snahou hospod\u00e1\u0159\u016f &#8211; vlastn\u00edk\u016f tento pozemek obd\u011bl\u00e1vat. Kdysi cht\u011bl sedl\u00e1k Palou\u010dek zorat, ale po\u0161kodil se mu pluh. Kdy\u017e vyjel p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, k\u016f\u0148 si zl\u00e1mal nohu. Dal\u0161\u00ed sedl\u00e1k cht\u011bl r\u016f\u017ee vykopat. V noci mu v\u0161ak sho\u0159ela stodola, v n\u00ed\u017e m\u011bl uskladn\u011bno n\u00e1\u0159ad\u00ed. Jin\u00fd hospod\u00e1\u0159 na r\u016f\u017ee nanosil such\u00e9 klest\u00ed, aby je vyp\u00e1lil. Po n\u00e1vratu dom\u016f na\u0161el doma mrtvou \u017eenu a ve vani\u010dce utopen\u00e9 d\u00edt\u011b. V roce 1844 do\u0161lo k po\u017e\u00e1ru v pazdern\u011b, kde se \u00fadajn\u011b t\u0159el len z Palou\u010dku. P\u0159i po\u017e\u00e1ru uho\u0159ela hospod\u00e1\u0159ova dcera Kate\u0159ina Dost\u00e1lov\u00e1 rozen\u00e1 Dr\u00e1bkov\u00e1 a t\u0159i slu\u017eky. Na pam\u011b\u0165 t\u00e9to ud\u00e1losti z\u0159\u00eddil hospod\u00e1\u0159 Jan Kon\u00ed\u010dek (\u0161vagr uho\u0159el\u00e9 Kate\u0159iny) v roce 1870 na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku k\u0159\u00ed\u017e, a ten byl v roce 1909 p\u0159em\u00edst\u011bn ke kapli\u010dce v \u00dajezdci; dal\u0161\u00ed k\u0159\u00ed\u017e byl zbudov\u00e1n na m\u00edst\u011b vyho\u0159el\u00e9 pazderny a stoj\u00ed 200 m od \u00dajezdce sm\u011brem k Cerekvici nad Lou\u010dnou.<\/p>\n\n\n\n<p>Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed legenda o R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee r\u016f\u017ee vyrostly ze slz\u00ed \u010desk\u00fdch brat\u0159\u00ed, kte\u0159\u00ed se zde lou\u010dili p\u0159ed odchodem do ciziny. V Litomy\u0161li a okol\u00ed byla po\u010detn\u00e1 skupina p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Jednoty bratrsk\u00e9 pod ochranou Kostky z Postupic. Ten se \u00fa\u010dastnil v roce 1547 rebelie proti Ferdinandu\u00a01.,\u00a0kter\u00e1 byla potla\u010dena, a Kostk\u016fm byl majetek zabaven. V\u00a0d\u016fsledku rekatolizace ode\u0161lo z Litomy\u0161le a okol\u00ed na sto pades\u00e1t brat\u0159\u00ed. C\u00edsa\u0159 Maxmili\u00e1n v\u0161ak byl tolerantn\u00ed k nekatol\u00edk\u016fm a Rudolf II. dokonce sv\u00fdm majest\u00e1tem z roku 1609 povolil svobodu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Po bitv\u011b b\u011blohorsk\u00e9 se v\u0161e zm\u011bnilo a tvrd\u00fd postoj Ferdinanda II. znamenal dal\u0161\u00ed exodus nekatol\u00edk\u016f do N\u011bmecka a Polska. P\u0159ed odchodem se pr\u00fd na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku lou\u010dili s vlast\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Po\u010d\u00e1tkem osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed ode\u0161li z vesnic v\u00a0okol\u00ed R\u016f\u017eov\u00e9ho palou\u010dku n\u011bkte\u0159\u00ed tajn\u00ed nekatol\u00edci do zahrani\u010d\u00ed (V\u00e1clav Klejch z La\u017ean, Kristi\u00e1n Litochleb z Mora\u0161ic a jin\u00ed). R\u016fzn\u00ed auto\u0159i (Bernard Beni\u0161, la\u017eansk\u00e1 kronika a jin\u00ed) uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee v roce 1742 se s pruskou arm\u00e1dou, kter\u00e1 vpadla a\u017e na Moravu, vr\u00e1tili n\u011bkte\u0159\u00ed exulanti a po\u017eadovali na vrchnostech navr\u00e1cen\u00ed sv\u00fdch konfiskovan\u00fdch majetk\u016f. V d\u016fsledku zm\u011bny na v\u00e1le\u010dn\u00e9m poli a \u00fastupu Prus\u016f se v\u0161ak musel i tito lid\u00e9 vr\u00e1tit do N\u011bmecka.<\/p>\n\n\n\n<p>Dne 12. kv\u011btna 1742 se \u00fadajn\u011b skupina dvaceti lid\u00ed pod veden\u00edm Jakuba Kavky z \u010cesk\u00fdch He\u0159manic na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku lou\u010dila s vlast\u00ed. Mnoz\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci &#8211; cizinci na R\u016f\u017eov\u00e9m palou\u010dku tyto ud\u00e1losti p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, dokonce skupina Ameri\u010dan\u016f, kter\u00e1 nav\u0161t\u00edvila R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek v devades\u00e1t\u00fdch letech 20. stol., tvrdila, \u017ee jejich p\u0159edkov\u00e9 se na tomto m\u00edst lou\u010dili s vlast\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p>Pov\u011bsti a posv\u00e1tn\u00e1 \u00facta okoln\u00edho lidu se staly v dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed podn\u011btem ke zv\u00fd\u0161en\u00e9mu z\u00e1jmu o toto m\u00edsto. P\u0159ib\u00fdvalo n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, jednotlivc\u016f i skupin, p\u0159ib\u00fdvalo i p\u00edsemn\u00fdch zpr\u00e1v v tisku. V\u00edme o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b pastora Josefa Ka\u010dera v roce 1828, Alois Jir\u00e1sek nav\u0161t\u00edvil prvn\u011b R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek v roce 1876. Hmatateln\u00fdm sv\u011bdkem v\u00fdletu litomy\u0161lsk\u00e9ho p\u011bveck\u00e9ho sboru Vlastimil je k\u00e1men zasazen\u00fd mezi r\u016f\u017ei\u010dkami, datovan\u00fd rokem 1865.\u00a0\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Uprost\u0159ed pol\u00ed na katastru obce \u00dajezdec se nach\u00e1z\u00ed legendami op\u0159eden\u00e9 m\u00edsto spojovan\u00e9 s t\u011b\u017ek\u00fdmi osudy na\u0161eho n\u00e1roda v dob\u00e1ch minul\u00fdch. Je to R\u016f\u017eov\u00fd palou\u010dek, pam\u00e1tn\u00edk \u010desk\u00fdm brat\u0159\u00edm \u2013 kulturn\u00ed pam\u00e1tka, pietn\u00ed m\u00edsto.Cestujeme-li po silnici z Litomy\u0161le na Nov\u00e9 Hrady a Skute\u010d, odbo\u010d\u00edme v Mora\u0161ic\u00edch na \u00dajezdec. Asi 200 m p\u0159ed touto obc\u00ed n\u00e1s b\u0159ezov\u00e1 alej &hellip; <a href=\"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/?p=366\" class=\"more-link\">Continue reading<span class=\"screen-reader-text\"> &#8222;Prvn\u00ed zm\u00ednky a pov\u011bsti&#8220;<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":58,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-366","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-uncategorized"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/366","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=366"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/366\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":367,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/366\/revisions\/367"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/58"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=366"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=366"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.ruzovypaloucek.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=366"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}