Výroční valná hromada se konala dne 25. dubna 1926 v hostinci p. Říhy v Hrušové, přítomno bylo 26 členů. Účetní zpráva vykazuje příjem za minulý rok ve výši 34.545 K a vydání 34.150 K, dluh v záložně v Bučině činí 24.000 K. Na této schůzi abdikoval dosavadní předseda Václav Sedláček, který řídil činnost spolku dvacet tři roky. Zásluhou jeho obětavé a nezištné práce byla tato památka zachována veřejnosti, byl vybudován památník a zřízeny parkové úpravy celého areálu.
Nové volby pozměnily výbor. Předsedou se stal Rudolf Koníček z Újezdce, místopředsedou Ladislav Kašpar z Bučiny, jednatelem zůstal Bedřich Dudycha z Litomyšle. Pokladníky byli zvolení Josef Pantůček z Litomyšle a Václav Kozel z Bučiny, správcem Josef Andrle z Újezdce. Dalšími členy výboru byli zvoleni zástupci dvaceti okolních vesnic a měst. Ve spolku byly ustaveny odbory pořadatelský, hospodářský, finanční a ubytovací.
Valná hromada schválila změnu názvu spolku, protože dosavadní název Spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti již nevyjadřoval své poslání. Nové jméno spolku zní Spolek Růžového paloučku u Újezdce na Litomyšlsku. Nové stanovy byly přijaty na valné hromadě dne 25. března 1934.
Od dvacátých let, když začaly úpravy prostranství a výsadba stromů, přestala být okolní plocha pronajímána k obdělávání. Prostranství bylo zatravněno a tráva k sušení se prodávala. Pokladní kniha v roce 1926 uvádí příjem za trávu ve výši 400 K. Činnost spolku ve dvacátých letech byla obrovská, především ve prospěch dobudování celého areálu. Rozsah prací dokládá finanční hospodaření; pokladní kniha vykazuje mnoho položek týkajících se výdajů firmám, řemeslníkům a dělníkům za účty provedených prací. V roce 1930 získal spolek subvenci ve výši 13.000 K, a tak mohl být splacen dluh v Rolnické záložně v Bučině.
V květnu roku 1928 obdržel spolek žádost od konzulátu ze Lvova o zaslání sazenic růží k mohyle u Zborova; na podzim téhož roku byly sazenice odeslány. V roce 1933 byla pozlacena koule na vrcholu pomníku. Téhož roku byla uprostřed parku zasazena Švehlova lípa za účasti agrárního dorostu. Firma Mikulecký ze Řídkého postavila v roce 1935 v rohu parku záchodky za cenu 3.633 K. Na výborové schůzi dne 2. května 1936 jednatel informoval, že byly zaslány sazenice růžiček na Bílou horu a k památníku Jana Amose Komenského do Naardenu. Současně výbor rozhodl, že další sazenice se nikam posílat nebudou.
Další valná hromada spolku se konala 29. května 1937 v sokolovně v Makově. Ve volbách bylo schváleno dosavadní složení výboru. Poslední schůzí před druhou světovou válkou byla valná hromada dne 30. června 1938 v Bučině za přítomnosti 29 členů.
Ve snaze získávat a udržet zájem občanů o Růžový palouček pořádal spolek v době meziválečné slavnosti obvykle na den výročí upálení M. Jana Husa, tj. 6. července. K projevům byli zváni čelní představitelé politického, kulturního a náboženského života včetně prezidenta T. G. Masaryka. Velmi často se pozvaní omluvili (též prezident) a řečnily osobnosti méně významné. Slavnost bývala doplněna vystoupením pěveckých sborů a hudebních těles.
Občas byl uspořádán průvod v krojích z obce Újezdec. Pro spokojenost návštěvníků byly připraveny bufety s občerstvením, zajišťované členy spolku, ale i někteří živnostníci nabízeli své služby ve vlastní režii. Návštěvnost a úspěšnost slavnosti určovalo především počasí.