Zájem veřejnosti o toto významné místo byl pobídkou k novému úsilí i v počínajícím dvacátém století. Významným mezníkem se stal tábor lidu na Růžovém paloučku v neděli 21. září 1902. Sešlo se tehdy na 2.500 účastníků a průběh byl bouřlivý. Na jeho přípravě se podílel poslanec František Dostál z Morašic, tajemník okresního výboru Jan Novák, Václav Sedláček a Jan Fikejz z Morašic, Josef Andrle, Jan Dostál, Jan Koníček a Josef Čermák z Újezdce, František Rovenský z Kamenných Sedlišť, Maxmilián Novotný z Cerekvice a další. Jmenovaní měli v průběhu roku 1902 a 1903 několik důvěrných schůzek, zaměřených na zakoupení Růžového paloučku a založení spolku pro tento účel.
Poslanec František Dostál zaslal okresnímu výboru v Litomyšli žádost o souhlas ustavit spolek pro získání Růžového paloučku veřejnosti datovanou 16. března 1903. Podání příznivě vyřídil okresní výbor na své schůzi dne 19. března 1903 - číslo podací 330:
Schůze k zakoupení pozemku s Růžovým paloučkem dne 5. dubna 1903 v zasedací místnosti okresního zastupitelstva v Litomyšli za účasti 16 zástupců obcí a okresu i učinila tato usnesení jednomyslná: zakoupení Růžového paloučku a odevzdání jeho nejširší veřejnosti budiž provedeno. K účelu tomu budiž zřízen spolek a návrh stanov tohoto spolku budiž dožádán výbor okresní.
Dne 7. června 1903 byl návrh stanov dvanácti zástupcům českých obcí přednesen a výnosem c. k. místodržitelství ze dne 27. června 1903 byl schválen statut spolku pod názvem "Spolek pro získání Růžového paloučku u Oujezdce veřejnosti se sídlem v Litomyšli". Současně bylo vydáno prohlášení k občanstvu, aby přistupovalo za členy.
Ustavující valná hromada Spolku byla svolána do zasedací místnosti okresního zastupitelstva v Litomyšli na 8. listopad 1903, tedy k 283. výročí bitvy na Bílé hoře. Zakládajících třicet pět členů zvolilo prvním předsedou poslance Františka Dostála z Morašic, místopředsedou Václava Sedláčka z Morašic, jednatelem, zapisovatelem a pokladníkem Jana Nováka, okresního tajemníka. Dalšími členy výboru byli: Jan Černý z Voděrad - okresní starosta, Václav Bureš - starosta z Makova, Jan Horák z Horek, Jan Maloch - starosta ze Sloupnice, Jan Krutina z Osíka a Alois Slezák z Litomyšle. Spolek převzal vkladní knížku s částkou 859,51 K, nashromážděnou z výnosů předchozích akcí ve prospěch zakoupení Růžového paloučku.V následující době přistupovali za členy další občané, obce i spolky. V polovině roku 1907 měl spolek 345 členů.
Hlavním cílem spolku bylo odkoupení pozemků od manželů Koníčkových z Újezdce, k čemuž tito dali příslib. Dalším úkolem spolku bylo organizovat shromáždění na Růžovém paloučku. Hasičský sbor a tělovýchovná jednota Sokol v Morašicích uspořádaly 12. června 1904 výlet, kterého se zúčastnilo jedenáct sokolských jednot a čtyři hasičské sbory. Spolu s ostatními občany přišlo na 5.000 osob. Sokol Morašice k této příležitosti vydal brožurku o Růžovém paloučku.
Z Litomyšle a Vysokého Mýta přišli na Růžový palouček dne 19. srpna 1906 národní socialisté. Ke třem tisícům návštěvníků promluvil říšský poslanec Václav Jaroslav Klofáč.
Na valné hromadě 17. ledna 1906 abdikoval dosavadní předseda Spolku poslanec František Dostál, novým předsedou byl zvolen Václav Sedláček z Morašic, jednatelem, zapisovatelem a pokladníkem Bedřich Dudycha z Jarošova.
Při schůzi výboru dne 22. dubna 1906 bylo oznámeno, že se uskutečnila koupě Růžového paloučku spolu s okolním pozemkem o celkové výměře 10 měřic (1,86 ha) za 8.000 K. Jako závdavek bylo předáno manželům Koníčkovým 1.000 K, při podpisu smlouvy se splatí 3.000 K a zbytek 4.000 K do konce roku 1906. Majetek spolku činil v té době 2.000 K, proto bylo usneseno rozeslat prosebné listy okolním obcím a městům.
Potřebná finanční částka byla vypůjčena u Okresní hospodářské záložny v Litomyšli a Záložního a spořitelního spolku v Morašicích. Smlouvou kupní ze dne 7. dubna 1906 byl Růžový palouček zapsán do pozemkových knih českých obcí okresu litomyšlského. Tak bylo čteno na valné hromadě Spolku, konané dne 1. června 1913, jak je uvedeno v zápise z tohoto jednání.
Václav Dostál ve svých pamětech píše, že okres litomyšlský převzal od Spolku pro získání Růžového paloučku veřejnosti tento pozemek do vlastnictví, aniž by o tom byla nějaká smlouva do pozemkových knih vtělena. Dále píše, že okres se smlouvou zavázal:
1. Růžový palouček navždy věnován veřejnosti a budiž ho používáno jen k účelům národněsvobodomyslným a pokrokovým, jak historická minulost toho žádá.
2. Nesmí býti používán k úhradě okresních výdajů aniž zadlužen.
3. Německá část okresu nemůže činiti nároku na toto jmění.
4. Případného příjmu z něho budiž použito opětně ke zvelebení místa tohoto.
5. Daň a dávky veřejné z tohoto pozemku bude vždy platiti okres.
Usnesení ze dne 12. června 1906, číslo protokolu 1050, sl. 5 tyto podmínky schválilo a od té doby okres platil z Růžového paloučku daň a také poplatek z převodu vlastnictví 240 K. Knihovním vlastníkem jest však pořád zmíněný spolek - potud Václav Dostál.
Na výborové schůzi dne 5. srpna 1906 bylo oznámeno, že okresní zastupitelstvo přijímá Růžový palouček do vlastnictví. Po uskutečněné koupi pozemků se vedení spolku zabývalo získáním finančních prostředků k úhradě dluhu. Stejnou měrou bylo jednáno o dalších úpravách Paloučku, zbudování památníku a nakládání s okolními pozemky. Prostor před růžičkami byl zatravněn, ostatní pozemky kolem paloučku byly pronajímány k zemědělské činnosti. Zápisem výboru ze dne 1. října 1907 byly tyto pozemky pronajaty na pět let těmto pachtýřům:
Střítezský Jan 6 mír 36 sáhů 45 K 62 h; Pravec Josef 2 míry 48 K; Cibulka Jan 372 sáhů 16 K 74 h; Štursa Jan 465 sáhů 20 K 92 h.
Růžový palouček byl zřejmě dosti zanedbaný, protože při výborové schůzi dne 25.března 1908 "bylo rozhodnuto odstranit topoly a ostatní plevelovité dřeviny ". Byl podán návrh na oplocení růžiček, což se uskutečnilo roku 1909.
Pan Koníček byl požádán, aby přemístil kříž, který zde stál na památku žen uhořelých v pazderně v roce 1844.
Kolem Růžového paloučku byly vysázeny lípy, růžičky přihnojeny kompostem. Výbor spolku vybral ze tří návrhů projekt zahradníka Friedla z Vysokého Mýta. O spolupráci bylo požádáno ředitelství sochařské školy v Hořicích. To navrhlo stavbu zvýšeného kamenného řečniště s růžičkami uprostřed a velkým žulovým kvádrem s reliefem. Žádný z těchto návrhů se však neuskutečnil. Důvodem byl především nedostatek finančních prostředků.
Výbor tedy rozhodl shromaždovat peníze na zbudování památníku a v roce 1915 postavit pomník u příležitosti pětistého výročí upálení M. Jana Husa. Světová válka ovšem tento úmysl zmařila. Činnost spolku postupně upadala, na valné hromadě 27. června 1910 bylo přítomno pouze pět členů. Další záznam je z valné hromady 18. prosince 1910 a poslední předválečná schůze je zaznamenána dne 1. června 1913. Světová válka činnost spolku umrtvila úplně. Vůdčí duch spolku jednatel Bedřich Dudycha strávil tři a půl roku na frontě.